Báseň "Osamělý
mořeplavec" od Nadi Gajerové-Mauerové, členky činohry Národního divadla.
Česká zem statečné muže rodí
čas od času největší vyvrhne její klín
v neznámem tichu uprostřed lidí
rodí se z chlapecké touhy daleký cíl
Netuší nikdo co v sobě jinoch nosí
jen on ví myslí jedná v čin
jodina za hodinou den po dni léta běží
uzráva jinoch i touha v mužný slib
K cíli krok za krokem se blíží
netečný k ranám výsměchu malověrných
jen on ví zná a chce
jen on ví může dosáhne či padne
Život přec nesmí být b u b l i n a
Vydrž a dokaž co co život je
že krásný jediný pro oči stvořen byl
pro srdce jež k srdcím má blízko
statečnost čestnost odvaha
ruce mozek i vůle že b o h a t s t v í lidí
Nechtěj se dožít svých dětí které se stydí
když otcové maří jejich sen
Na moře vyjel plavec osamělý
až přišel zápasu první den
tajemství příroda nevydá lehce
Stébelko lidské zápasí těžce
vnutit jí poznání že člověk odvahou rovná se bohu
Pak přijde okamžik kdy moře ho srazí
musí si prověřit z jakého stéblo je kovu
krvavé rty i mozek se loučí se světem
snad jsem chtěl příliš moc a vidím nicka jsem
ve vlnách obrovských mrtev a přece s životem
námořník nevzdá se i když je zatracen
Před mužnou odvahou sklonil se Poseidón
trojzubec odhodil uklidnil spousty vod
nechte ho v y d r ž e l nechť dokoná svou pouť
je z rodu našeho zbavil se lidských pout
V Praze, sobota 24.března 1979
UMĚLECKÝ PROFIL NADI GAJEROVÉ-MAUEROVÉ
Nad'a
Gajerová-Mauerová - herečka, spisovatelka, libretistka, textařka se
věnuje literární činnosti od roku
1969 pod svým dívčím jménem Mauerová.
Jako Nad'u Gajerovou ji diváci
znají z jeviště Národního divadla jako představitelku
řady rolí mladodramatického oboru z let 50. a 60. (Ofélie, Kordélie,
Checca, Hanička v Lucerně, Zulika, Olivie, Célie aj.), z let 70. a 80. v rolích
Lady Taazlove ve Škole pomluv, Ilony v Kočičí hře, Livie v Milencích z kiosku,
Lízinky v Mrtvých duších, Františky Buškové v Našich furiantech
a dalších. Ve filmu debutovala v
Siréně režiséra Steklého (Velká cena na Bienale, Benátky 1948), další filmy:
Neporažení, Ještě svatba nebyla, Páté oddělení,
Anička jde do školy ad. Hlavní ženskou roli v Kachyňově dvoudílném
filmu Ať žije republika vytvořila v roce 1965. Film získal první ceny na
festivalech v San Sebastianu a Sao
Paulu. Na základě těchto cen se Nada Gajerová zúčastnila spolu s režisérem
přehlídky vítězných filmů na Světovém
festivalu Mexico-Acapulko v roce 1966. Po té se stal tento film tzv. trezorovým
a Nad'a Gajerová se dostala jako herečka do „mrtvých
vod" jak ve filmu, televizi,
tak později i v rozhlase.
Ještě před tím ji mohli vidět
diváci v řadě významných
televizních úloh. Za všechny
jmenujme alespoň Luisu v Ukladech a lásce, Taťánu
v Evženu Oněginovi, Eufrozinu
v Chudém kejklíři. Uváděla
též filmotékový seriál
Nesmrtelné stíny.
Rovněž v rozhlasových studiích
vytvořila významné postavy
svého oboru: Princeznu
Pampelišku, Lišku Bystroušku,
Ibsenovu Hildu, v Tvrdohlavé ženě Terezku, v Pozdní
lásce Ludmilu a celou řadu
postav v pohádkách.
Nad'a
Gajerová v roce 1988 odchází
z Národního divadla a cele
se věnuje literatuře. V roce 1990 se stává členkou Obce
hudebních umělců a vědců (jako textařka a libretistka). Knižně debutovala
titulem pro děti Děvčátko s koťaty (1979), pak následoval román z divadelního
prostředí Herci (1987), úsměvná „psí" novela Má smečka (1994),
povídková sbírka z divadelního
zákulisí Komediantské střípky (1999), dobrodružný
příběh pro mladší děti Únos Kašpara a pohádková knížka Co vyprávěl
čtverák rok vyšly rovněž v roce 1999, básnická sbírka Žena (200o). Za
divadelní grotesku Zázrak aneb Sedm
divů socialismu získala
2. cenu v soutěži
Cesta
2000 pod patronací Obce
spisovatelů a PEN-klubu. Hru vydalo
nakladatelství Větrné mlýny
2002.
Se
skladatelem Milošem Vackem získali 1.cenu v jihlavské soutěži sborové
tvorby v roce 1975 za hymnus Země má, v roce 1978 výroční cenu ČHF za
lyrický cyklus písní Hledám tě,
kráso...
Je
autorkou libret k operám M. Vacka Bratr Žak (podle I. Olbrachta),
Jan Želivský (přepracování
původního libreta M. Kroha), Romance pro křídlovku
(podle F. Hrubína) a Kocour Mikeš (podle J. Lady). Se skladatelem
založila edici hudebněvýchovných a
pohádkových kazet, na nichž se uplatňuje
nejen jako autorka, ale i jako interpretka (U veselých medvědů, Tři pohádky
o princeznách, Ladův rok a melodram pro herečku a orchestr O Šípkové
Růžence).
Naďa Gajerová – Mauerová
Členka činohry Národního divadla
Zpět:
Inspirace jiným
|