STRUČNÝ ŽIVOTOPIS

Narozen v Bohumíně 6. července 1943. Během školních let jsem se věnoval mnoha sportům jako běhu, lyžování, gymnastice, cyklistice, bruslení, horské turistice, střelbě, modelářství, radioamatéřství, judu, parašutismu, ale hlavně jachtingu a kajakařině.

Ještě před ukončním stavební průmyslovky jsem se v roce 1963 oženil a v roce 1970 se nám narodil syn Ríša. Od roku 1963 do 1972 jsem pracoval jako stavař od funkce plánovače a projektanta přes stavební údržbu až po vedení stavební investiční výstavby. Zrealizoval jsem dlouhou řadu projektu, vždy v termínu a v rámci rozpočtu, ať to již byly vozovky, železnice, sklad mazutu, chemická kanalizace, čistička, trafostanice nebo kotelna s 80-ti metrovým komínem nebo výrobna jedovatých plynů nebo výbušný provoz Feropuru, sklad benzenu nebo jiné akce jako kulturní dům. Ve stejném období jsem byl veřejně činný v komisi výstavby Nového Bohumína, kde jsem bezplatně osobně vyprojektoval a řídil řadu staveb jako přírodní koupaliště, jachtařskou loděnici, betonové cestičky v parku, samoobsluhu v Šunychlu nebo bohumínské přírodní kino a pasportizaci bohuminských bytů pro domovní správu.

V roce 1972 jsem vystartoval ve svém prvním solo závodě přes Atlantik, pokračoval v první sólo plavbě kolem světa, pak v druhém závodě přes Atlantik, následovala stavba Nike II, celostátní soutěž mládeže a plavba mládeže kolem Baltu, závod do Autrálie, a třetí úspěšný start v solo závodu přes Atlantik.  O povolení ke startu v OPSTAR 1972 jsem válčil čtyři roky. Přes příslib ÚV ČSTV povolení startu v OSTAR 1976 musel jsem nakonec žádat presidentskou kancelář o pomoc. Situace došla tak daleko, že v roce 1980 se Komise námořního jachtingu v Praze dopředu usnesla, že mi nepovolí žádný další start v námořním závodě nebo i soukromé plavbě.

V červnu 1982, po dvouleté marné snaze získat jakékoliv povolení ke startu v prvním solo závodě kolem světa - BOC Challenge 1982 - jsem se rozhodl vystartovat bez povolení. Dva roky jsem tvrdě svépomoci připravoval loď na tento závod.

Vyhrál jsem start a vedl flotilu Atlantikem ke Kapskému Městu. Já jsem válčil o každou míli s lodí přetíženou jídlem na dva roky. Konzervy bylo to jediné, co jsme si mohli s sebou vzít. Poraněná páteř v Kapském Měste, kotrmelec v Indickém a nouzové přistání v Perthu, prasklé stěhy u Hornova Mysu, potrhané plachty a zničená loď, ale vyhrané dvě etapy, pobitých pět světových rekordů a čestné třetí místo - vše na konto československé vlajky.

V roce 1986-86 jsem vystartoval v duhém BOC Challenge - solo závodě kolem světa. Nike byla nejtěžší lodí s nejmenší délkou vodorýsky (tím teoreticky nejpomalejší) z celé flotily včetně i lodi největší třídy. Přes nepřiznivé podmínky jsem svůj předcházajicí čas pro solo-circumnavigation zkrátil o 41 dnů a současně jsem vylepšil čas všech mých předcházejících světových rekordů. Celkově jsem zkončil na pátem místě. Během tohoto závodu jsem byl průkopníkem v komputer-to-komputer comunikaci přes radio a amaterskou družici. Můj partner na pevnině posílal průběžně mé příběhy ze závodu přímo na CompuServe (tehdy jen psaný text a omezené foto). Přes 300 škol využívalo tento materiál pro výuční potřeby. Data General Company mi věnovalo základní komputerové vybavení jak pro loď tak pro pozemní přijímací stanici.

Newport, kde žijeme,  je moc hezké místo v nejmenším státě USA (Rhode Island) ale s nejdelším pobřežím. Dnes mám opět své produkční studio na vysoké technické úrovní s možnosti pracovat v High Definition formátu. Mám stále hodně plánů před sebou a doufám v pevné zdraví, abych je mohl splnit.